|
|
Soustava hodnocení tepelného stavu prostředí a analýza jejich nejistot měření
Košíková, Jana ; Němeček, Pavel (oponent) ; Kureková, Eva (oponent) ; Vdoleček, František (vedoucí práce)
Disertační práce se zabývá hodnocením tepelného stavu vnitřního prostředí, v kterém se nacházejí lidé. Tepelné pohodě se v dnešní době věnuje velká pozornost. Jestliže se člověk v daném prostředí necítí dobře, pak dělá chyby a tím vznikají např. pro zaměstnavatele ztráty. Tepelnou pohodu tvoří mnoho parametrů, které je nutné sledovat a řídit. Mezi tyto parametry patří nejen teplota vzduchu, ale také další parametry jako jsou střední radiační teplota, operativní teplota, vlhkost a rychlost vzduchu a také průvan. Všechny tyto parametry je nutné měřit. V normě ČSN EN ISO 7726 je uvedeno, jak a čím se tyto parametry měří. Dále jsou v této normě uvedeny požadavky na měřicí zařízení. Existuje mnoho profesionálních měřicích zařízení, bohužel tyto přístroje jsou velmi drahé. V rámci projektu GAČR 101/09/H050 – Výzkum energeticky úsporných zařízení pro dosaženi kvality vnitřního prostředí jsou proto na naší fakultě vyvíjeny snímače pro hodnocení tepelné pohody, které by vykazovaly srovnatelnou přesnost měření jako profesionální, ale byly o řády korun levnější. U vyvíjených snímačů tepelné pohody prostředí je důležité, stejně jako u jakékoliv jiné měřicí techniky, znát jejich skutečné parametry a také je třeba ověřit, zda mají požadovanou přesnost. Aby bylo možné snímače objektivně testovat, byly vyvinuty dvě komory – testovací a kalibrační komora. Vyvíjené snímače byly testovány jak ve volném prostoru laboratoře, tak také v testovací komoře. Z výsledků měření pak byly spočítány nejistoty měření. Tato práce se zabývá hodnocením tepelné pohody, měřením parametrů tepelného prostředí, vyhodnocováním výsledků měření a určováním nejistot měření daných snímačů. Na základě těchto výsledků jsou v práci doporučeny vhodné snímače pro měření jednotlivých parametrů prostředí.
|
|
| |
|
|
Stanovení nejistoty měření průměrného měsíčního průtoku na vybraném vodoměrném profilu v povodí řeky Svitavy
Paseka, Stanislav ; Janál,, Petr (oponent) ; Marton, Daniel (vedoucí práce)
V současné době se velikosti nejistoty členů řad průměrných měsíčních průtoků v běžné praxi detailněji nezohledňují a není ani znám odhad jejich velikostí. Uvedená skutečnost ve svém důsledku může ovlivnit návrh a řízení vodních nádrží. Bakalářská práce se zabývá odhadem nejistot měření hodnot průměrných měsíčních průtoků stanovených v měrném profilu Prostřední Poříčí na toku Křetínka v povodí řeky Svitavy. Vyhodnocení je provedeno pomocí měřených hodinových vodních stavů a odvozené měrné křivky průtoků koryta toku. Základem pro sestrojení nejistotou zatížených měrných křivek průtoků a vodních stavů je použití metody Monte Carlo. Hodnoty výsledných odvozených náhodných průtoků jsou dále pomocí statistických metod vyhodnoceny ve formě příslušných statistických charakteristik a prezentovány jako nejistoty průměrných měsíčních průtoků.
|
|
|
Přesnost stanovení viskozity kapalin
Zikmund, Ondřej ; Rozsívalová, Zdenka (oponent) ; Frk, Martin (vedoucí práce)
Tato diplomová práce je zaměřena na reologické vlastnosti kapalin, především na viskozitu a standardní nejistoty. Vysvětluje metody měření viskozity a metody kalibrace vybraných viskozimetrů, princip určování standardních nejistot při nepřímých měření viskozity a hustoty. Cílem diplomové práce bylo vytvořit specializované pracoviště pro měření viskozity a vytvořit dokument použitelný ve výuce předmětů diagnostiky.
|
|
|
Analýza nejistot hydrologických a provozních parametrů na vodohospodářské řešení zásobní funkce nádrže
Paseka, Stanislav ; Menšík, Pavel (oponent) ; Marton, Daniel (vedoucí práce)
Cílem této práce je představit koncept využití metody Monte Carlo k zavedení nejistot do všech vstupních hydrologických a provozních dat potřebných pro návrh a provoz nádrže. Zavedením nejistot do uvažovaných vstupů vodohospodářského řešení nádrže je následně i vypočtený objem nádrže zatížen nejistotami. Stejně tak jsou zatíženy nejistotami i hodnoty odtoků vody z nádrže a hydrologické zabezpečenosti. Pro výpočty byl použit simulační model chování nádrže, který umožní vyhodnotit výsledky řešení, a tím přispět k redukci nebezpečí vzniku poruchy, respektive nedostatku vody při provozu vodohospodářských nádrží v průběhu málo vodných a suchých obdobích.
|
|
|
Aspekty spolehlivosti při posuzování shody výrobků
Šenkýř, Michal ; Kovář, Miroslav (oponent) ; Koška, Petr (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá vyjádřením aspektů spolehlivosti při posuzování shody výrobků, konkrétně vyjádřením nejistot výsledků při zkoušení a ověřování parametrů výrobků nutných pro jeho uvedení na trh. Praktická část je zaměřena na vyjádření vybraných nejistot při zkoušení teplovodních kotlů, a to konkrétně kotlů na plynná paliva s jmenovitým tepelným příkonem nejvýše 70 kW.
|
|
|
Určení nejistot při stanovení průtoků ve vodních tocích pomocí měření hydrometrickou vrtulí.
Niemiec, Łukasz ; Macura,, Viliam (oponent) ; Kožnárek, Zdeněk (oponent) ; Starý, Miloš (vedoucí práce)
S vývojem hydrologie a s potřebou získávat co nejpřesnější data pro další zpracování, vzrůstají vyšší nároky na hydrometrické práce. Měření bodových rychlostí a následné odvození průtoků náleží k úkonům prováděným s četnou frekvencí hlavně pracovníky Českého Hydrometeorologického Ústavu (ČHMÚ) a jiných podniků. Omezená přesnost měřících přístrojů, nedokonalost metod a vliv naších smyslů způsobují, že měřením nejsme nikdy schopni získat přesnou hodnotu požadované veličiny. Pohybujeme se pouze v jistém okolí správných hodnot. Pojem nejistota měření nám vymezuje interval, který je přiřazený každému měření a obsahuje skutečnou hodnotu měřené veličiny. Na dvanácti měrných profilech povodí Dyje a jednom profilu povodí Moravy bylo provedeno dvacet bezprostředně opakovaných měření s hydrometrickými vrtulemi firmy OTT (OTT Hydromet, 2013) typ C2 a typ C31, kde byly zkoumány závislosti nejistot typu A a typu B při různých parametrech profilu. Měřilo se broděním s nosnou tyčí, na které byly připevněny 2 až 4 hydrometrické vrtule. V hlubších tocích se měřilo pomoci hydrometrického vozu z mostu. Dosažené výsledky byly vyhodnoceny z pohledu nejistot a zobecněny. Dalším krokem výzkumu bylo zjištění závislosti rychlostí otáčení se hydrometrické vrtule na teplotě vody. K tomuto účelu byl v laboratoři Ústavu vodního hospodářství krajiny (ÚVHK) na fakultě stavební v Brně sestaven temperovaný měrný žlab, na kterém se prováděl samotný výzkum v rozmezí teplot 1 °C až 24 °C. Opakovaná měření byla opět statisticky vyhodnocena z pohledu nejistot. V práci je uveden návrh postupu pro zapracování nejistot stanovených při zpracování obou dílčích problémových okruhů do v současnosti užívaných postupů pro stanovování nejistot odvozených průtoků, při zpracování měření bodových rychlostí hydrometrickou vrtulí v měrném profilu na toku.
|
|
|
Analýza nejistot hydrologických a provozních parametrů na vodohospodářské řešení zásobní funkce nádrže
Paseka, Stanislav ; Menšík, Pavel (oponent) ; Marton, Daniel (vedoucí práce)
Cílem této práce je představit koncept využití metody Monte Carlo k zavedení nejistot do všech vstupních hydrologických a provozních dat potřebných pro návrh a provoz nádrže. Zavedením nejistot do uvažovaných vstupů vodohospodářského řešení nádrže je následně i vypočtený objem nádrže zatížen nejistotami. Stejně tak jsou zatíženy nejistotami i hodnoty odtoků vody z nádrže a hydrologické zabezpečenosti. Pro výpočty byl použit simulační model chování nádrže, který umožní vyhodnotit výsledky řešení, a tím přispět k redukci nebezpečí vzniku poruchy, respektive nedostatku vody při provozu vodohospodářských nádrží v průběhu málo vodných a suchých obdobích.
|
|
|
Soustava hodnocení tepelného stavu prostředí a analýza jejich nejistot měření
Košíková, Jana ; Němeček, Pavel (oponent) ; Kureková, Eva (oponent) ; Vdoleček, František (vedoucí práce)
Disertační práce se zabývá hodnocením tepelného stavu vnitřního prostředí, v kterém se nacházejí lidé. Tepelné pohodě se v dnešní době věnuje velká pozornost. Jestliže se člověk v daném prostředí necítí dobře, pak dělá chyby a tím vznikají např. pro zaměstnavatele ztráty. Tepelnou pohodu tvoří mnoho parametrů, které je nutné sledovat a řídit. Mezi tyto parametry patří nejen teplota vzduchu, ale také další parametry jako jsou střední radiační teplota, operativní teplota, vlhkost a rychlost vzduchu a také průvan. Všechny tyto parametry je nutné měřit. V normě ČSN EN ISO 7726 je uvedeno, jak a čím se tyto parametry měří. Dále jsou v této normě uvedeny požadavky na měřicí zařízení. Existuje mnoho profesionálních měřicích zařízení, bohužel tyto přístroje jsou velmi drahé. V rámci projektu GAČR 101/09/H050 – Výzkum energeticky úsporných zařízení pro dosaženi kvality vnitřního prostředí jsou proto na naší fakultě vyvíjeny snímače pro hodnocení tepelné pohody, které by vykazovaly srovnatelnou přesnost měření jako profesionální, ale byly o řády korun levnější. U vyvíjených snímačů tepelné pohody prostředí je důležité, stejně jako u jakékoliv jiné měřicí techniky, znát jejich skutečné parametry a také je třeba ověřit, zda mají požadovanou přesnost. Aby bylo možné snímače objektivně testovat, byly vyvinuty dvě komory – testovací a kalibrační komora. Vyvíjené snímače byly testovány jak ve volném prostoru laboratoře, tak také v testovací komoře. Z výsledků měření pak byly spočítány nejistoty měření. Tato práce se zabývá hodnocením tepelné pohody, měřením parametrů tepelného prostředí, vyhodnocováním výsledků měření a určováním nejistot měření daných snímačů. Na základě těchto výsledků jsou v práci doporučeny vhodné snímače pro měření jednotlivých parametrů prostředí.
|
|
|
Určení nejistot při stanovení průtoků ve vodních tocích pomocí měření hydrometrickou vrtulí.
Niemiec, Łukasz ; Macura,, Viliam (oponent) ; Kožnárek, Zdeněk (oponent) ; Starý, Miloš (vedoucí práce)
S vývojem hydrologie a s potřebou získávat co nejpřesnější data pro další zpracování, vzrůstají vyšší nároky na hydrometrické práce. Měření bodových rychlostí a následné odvození průtoků náleží k úkonům prováděným s četnou frekvencí hlavně pracovníky Českého Hydrometeorologického Ústavu (ČHMÚ) a jiných podniků. Omezená přesnost měřících přístrojů, nedokonalost metod a vliv naších smyslů způsobují, že měřením nejsme nikdy schopni získat přesnou hodnotu požadované veličiny. Pohybujeme se pouze v jistém okolí správných hodnot. Pojem nejistota měření nám vymezuje interval, který je přiřazený každému měření a obsahuje skutečnou hodnotu měřené veličiny. Na dvanácti měrných profilech povodí Dyje a jednom profilu povodí Moravy bylo provedeno dvacet bezprostředně opakovaných měření s hydrometrickými vrtulemi firmy OTT (OTT Hydromet, 2013) typ C2 a typ C31, kde byly zkoumány závislosti nejistot typu A a typu B při různých parametrech profilu. Měřilo se broděním s nosnou tyčí, na které byly připevněny 2 až 4 hydrometrické vrtule. V hlubších tocích se měřilo pomoci hydrometrického vozu z mostu. Dosažené výsledky byly vyhodnoceny z pohledu nejistot a zobecněny. Dalším krokem výzkumu bylo zjištění závislosti rychlostí otáčení se hydrometrické vrtule na teplotě vody. K tomuto účelu byl v laboratoři Ústavu vodního hospodářství krajiny (ÚVHK) na fakultě stavební v Brně sestaven temperovaný měrný žlab, na kterém se prováděl samotný výzkum v rozmezí teplot 1 °C až 24 °C. Opakovaná měření byla opět statisticky vyhodnocena z pohledu nejistot. V práci je uveden návrh postupu pro zapracování nejistot stanovených při zpracování obou dílčích problémových okruhů do v současnosti užívaných postupů pro stanovování nejistot odvozených průtoků, při zpracování měření bodových rychlostí hydrometrickou vrtulí v měrném profilu na toku.
|
host ::
RSS.